čeština zkouška
22. 4. 2009
Adjektiva a číslovka, jejich klasifikace a skloňování
ADJEKTIVA ( přídavná jména)
- Česká přídavná jména se dělí podle typu skloňování na tvrdá, měkká a přivlastňovací.
- Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod. Je obdobou časování sloves.
- Skloňování spočívá v obměnách tvarů slovní jednotky (lexému), aniž by přitom došlo ke změně jejího základního významu. Děje se tak obvykle pomocí afixů, nejčastěji koncovek, anebo obměnami kořenů slov.
- Skloňování vedle dalších gramatických prostředků (slovosled, předložky aj.) slouží k vyjadřování syntaktických vazeb mezi jednotlivými větnými členy.
Skloňování přídavných jmen závisí na rodu podstatného jména, které rozvíjejí:
MLADÝ MUŽ MLADÁ ŽENA MLADÉ DÍTĚ
Vzory přídavných jmen:
mladý (dobrý) – tvrdý vzor
jarní – měkký vzor
otcův – přivlastňovací mužský
matčin – přivlastňovací ženský
Přivlastňovací přídavná jména
Přivlastňovací přídavná jména se tvoří od životných podstaných jmen (mužského a ženského rodu) v jednotném čísle:
otec -> otcův
matka -> matčin
Příklady:
otcův dům
matčino auto
Přivlastňovací přídavná jména jsou často součástí názvů ulic, náměstí, budov atd.:
Neruda -> Nerudova ulice
ale:
Jan Neruda -> ulice Jana Nerudy
partyzáni -> ulice Partyzánů
Přivlastňovací přídavná jména netvoříme od víceslovných pojmenování a podstatných jmen v množném čísle.
Stupňování
- znamená tvoření tvarů 2. a 3. stupně přídavných jmen a příslovcí. Pozitiv (1. stupeň) vyjadřuje základní míru vlastnosti.
Komparativ (2. stupeň) slouží k porovnávání, vyjadřuje větší (příp. menší) míru vlastnosti. Tvoří se příponami -ejší, -ější, -ší nebo -í
Superlativ vyjadřuje nejvyšší (příp. nejnižší) míru vlatnosti. Tvoří se přidáním předpony nej- k tvaru komparativu.
Příklady:
krásný - krásnější - nejkrásnější
hladký - hladší - nejhladší
Tvary komparativu a superlativu lze rovněž tvořit opisně pomocí slov více/méně a nejvíce/nejméně. Nižší a nejnižší míru lze vyjadřovat pouze opisně:
spokojený - více/méně spokojený - nejvíce/nejméně spokojený
Nepravidelné stupňování:
dobrý - lepší - nejlepší
zlý/špatný - horší - nejhorší
velký - větší - největší
malý - menší - nejmenší
- Je třeba rozlišovat vyjádření stavu od trpného rodu
Výrobek byl včera pro velký zájem vyprodaný/vyprodán (ale nyní už ho máme opět skladem). (stav)
Výrobek byl včera definitivně vyprodán (a dále už se nebude prodávat). (trpný rod)
ČÍSLOVKY
- Základní číslovky se používají k vyjádření počtu (např. jeden dům, dva domy).
- Řadové číslovky vyjadřují pořadí (např. první, druhý).
- Druhové číslovky vyjadřují počet u pomnožných jmen (např. jedny nůžky, dvoje dveře) nebo v případě skupin tvořících jeden celek (např. troje boty ve významu tři páry bot).
Poznámky k pravopisu:
do 18 let = do osmnácti let
2. světová válka = druhá světová válka
Karel IV. = Karel Čtvrtý
- Tečka se nepíše v případě, že lze číslovky číst jako řadovou i jako základní:
v roce 1348 = v roce tisícím třístém čtyřicátém osmém = v roce tisíc tři sta čtyřicet osm
- Složené výrazy s číslovkami můžeme psát následujícím způsobem:
5členný = pětičlenný
30letý = třicetiletý
5krát = 5x = pětkrát
- Mezi číslici a označení jednotek se klade mezera. Je třeba odlišit případy, kdy se jedná o odvozené přídavné jméno, kde se naopak mezera nepíše:
5 % = pět procent x 5% = pětiprocentní
5 m = pět metrů x 5m = pětimetrový
!!!Za chybné jsou považovány zápisy jako:!!!
do 18-ti let (správně do 18 let)
5-ti %-ní roztok (správně 5% roztok)
30-ti kapslové balení (správně 30kapslové balení)
Skloňování
Základní číslovka jeden se skloňuje jako zájmeno ten. V množném čísle má význam druhové číslovky (jedny dveře, jedna povidla).
|
m.než.
|
m.živ.
|
žen.
|
stře.
|
j.č.
|
jeden
|
jedna
|
jedné
|
|
jednoho
|
jedné
|
jednoho
|
||
jednomu
|
jedné
|
jednomu
|
||
jednoho
|
jeden
|
jednu
|
jedno
|
|
jednom
|
jedné
|
jednom
|
||
jedním
|
jednou
|
jedním
|
||
mn.č.
|
jedni
|
jedny
|
jedna
|
|
jedněch
|
||||
jedněm
|
||||
jedny
|
jedna
|
|||
jedněch
|
||||
jedněmi
|
|
mužský
|
ženský
|
střední
|
nominativ
|
dva
|
d v ě
|
|
genitiv
|
d v o u
|
||
dativ
|
d v ě m a
|
||
akuzativ
|
dva
|
d v ě
|
|
lokál
|
d v o u
|
||
instrumentál
|
d v ě m a
|
Číslovky dva a oba mají zvláštní sklonění, které je pozůstatkem dvojného čísla (duálu).
- Další číslovky už nerozlišují rod
- Číslovky 5–99 mají zjednodušené skloňování, kde akuzativ je shodný s nominativem, v ostatních pádech přibírají koncovku -i.
- Další základní číslovky se skloňují podle vzorů podstatných jmen, tedy sto jako město, tisíc jako stroj, milion jako hrad, miliarda jako škola atd. Ve složených názvech číslovek 5 000–999 999 zůstává v nominativu tvar tisíc, např. pět tisíc.
- Řadové číslovky mají adjektivní tvary. První, třetí a tisící se skloňují podle vzoru jarní, ostatní jako mladý.
Spojení číslovky s podstatným jménem
Číslovka se shoduje s podtatným jménem, jež rozvíjí, v pádu, čísle a rodě. Významná výjimka se však týká spojení se základními číslovkami 5 a více: místo nominativu a akuzativu přijímá podstané jméno tvar genitivu.
Nominativ
|
jeden dům
|
čtyři domy
|
pět domů
|
Genitiv
|
jednoho domu
|
čtyř domů
|
pěti domů
|
Dativ
|
jednomu domu
|
čtyřem domům
|
pěti domům
|
Akuzativ
|
jeden dům
|
čtyři domy
|
pět domů
|
Lokál
|
jednom domě
|
čtyřech domech
|
pěti domech
|
Instrumentál
|
jedním domem
|
čtyřmi domy
|
pěti domy
|
U složených číslovek je více možností. Buď je možné skloňovat všechny tvary, nebo se skloňují pouze desítky a jednotky, zatímco ostatní tvary jsou nesklonné. Číslovka sto bývá také často nesklonná. Příklad:
s 11 255 lidmi = s jedenácti tisíci dvěma sty padesáti pěti (pětapadesáti) lidmi = s jedenáct tisíc dvě stě padesáti pěti (pětapadesáti) lidmi
se sto lidmi
Existují rovněž tři možnosti spojení číslovek zakončených na místě jednotek číslem 1–4 (s výjimkou 11–14):
dvacet jeden muž, dvacet jedna žena, dvacet jedno dítě; dvacet dva muži, dvacet dvě ženy, dvacet dvě děti
dvacet jedna/dva mužů, žen, dětí
jednadvacet/dvaadvacet mužů, žen, dětí
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář